Pokud jste někdy byli v jihoafrickém městě George, myslím, že na něj možná stejně jako já nezapomenete už jenom proto, jak vás tam bolelo stejně jako mě celé tělo nebo přinejmenším vaše pozadí. Protože do tohoto města pronikne našinec nejspíše letecky, a po více než čtyřiadvaceti hodinách cesty z Prahy se dvěma přestupy už má člověk z těch letišť a letadel skutečně pozadí rozsezené na placku. A tudíž má po příletu radost, že konečně vidí ono zdejší letiště.
Tamní letiště je ve skutečnosti velice malé. Když se na něm setkají dvě průměrná letadla před odletem, mají plno, protože na víc spojů není jediná poměrně malá odletová hala snad ani uzpůsobena. A větší není ani hala příletová, do níž se kromě pásu na zavazadla a cestujících z průměrně velkého letadla už snad nikdo a nic nevejde.
A těch pár obchůdků, toalet a přepážek mezi tím, to snad ani nestojí zcestovalým lidem za řeč.
Prostě je tamní letiště malé. A není divu. George není ani velkoměsto, ani nějaký významný dopravní uzel, a tak by bylo bláhové tam stavět nějaký obří terminál. I s tímhle relativním letištním trpaslíkem si tu vystačí.
A psát o George tu pro vás vlastně ani nemá mysl. Protože podobné hory jako tam za humny uvidíte i v Alpách, jen s jiným porostem, tamní vegetaci uvidíte i v jižní Evropě, afrikánštinu skoro uslyšíte v Holandsku a angličtinu v Británii… Takže co tam?
Co tam? Tam byste si možná měli dobře prohlédnout právě ono jejich letiště. Sice se zdánlivě neliší od jiných malých letišť a nic extra nenabízí, ale zdání klame. Jeden relativní unikát tu mají. A sice fakt, že jde o letiště, které je stoprocentně na solární pohon. Všechnu elektřinu ke všem účelům má ze slunce.
Čímž by mohlo být vzorem i pro nás. Kteří tak nadáváme na ceny elektřiny. Protože pro nás jsou ekologická řešení přítěží. Zatímco v Africe fungují k naprosté spokojenosti všech.