Ačkoliv teprve 20. století zaznamenalo dramatický nárůst průmyslové výroby, technologických inovací a nových druhů výrobků spotřebního sektoru, potřeba chránit majetek před nenechavci lidstvo provází od nepaměti. První visací zámky se začaly vyrábět již ve starověku v Babylonské říši. Potvrdily to četné archeologické nálezy dřevěných zámků otevíraných kovovými klíči. Podobné mechanismy se objevily i ve starověkém Řecku a v říši Římské, pouze se konstrukce zámku vývojově posunula do prvních slitin mědi a některých kovů kromě zinku, co je známe pod jednotným názvem – bronzy.
visací zámky na plotě.jpg

Renesance a zámky

Překvapivě až do poloviny 17. století byly všechny zámky konstruovány tak, že klíčem bylo možno otočit pouze do čtyř pětin kruhové dráhy, a někdy bylo dokonce velmi obtížné ze zámku vyndat samotný klíč. Především v období renesance byly považovány tyto výrobky za umělecká díla, šlo o zdobené rytiny s vysekávanými otvory, barevné variace krytů otvoru pro klíč, tepelné úpravy kovů, a většinou šlo o nezadlabávané výrobky, které se přitloukaly hřeby zevnitř dřevěných vrat a dveří.
rezavý zámek.jpg

Průmyslová revoluce

Teprve průmyslová revoluce 19. století přinesla významný obrat ve vývoji konstrukce visacího zámku. Začalo se pochopitelně dozickými a teprve po druhé světové válce se objevily na trhu první patentní zámky. Za mechanismus zámku, jak jej známe dnes, vděčíme vynálezci Robertu Barronu z roku 1788, který toto důmyslné zařízení vybavil prvními stavítky, tedy páčkami, jež klíč zdvihnou do správné polohy. Na tento objev navázal mechanismus Roberta Yale, který v roce 1844 zkonstruoval cylindrickou vložku s odpruženými stavítky a blokovacími kolíky uvnitř válečku (cylindru).
zámek na klíček.jpg

Patentní zámky jsou dnes konstruovány i s bezpečnostními mechanismy, setkáváme se s řadou technických vylepšení v podobě chytrých zámků ovládaných mobilním telefonem, a to jak samotných FAB vložek, tak i visacích konstrukcí. Každá maličkost je podstatná, ovšem princip cylindrické vložky zůstal stejný a možno tedy říci, že historie zámků, jak je známe dnes, je stará jedno a tři čtvrtě století.